Vítejte ve světě příběhů

Jsem vypravěčkou příběhů, autorkou knihy Jako pták ses narodila, cd Azaret a audioknihy Příběh o Taité. Zvu vás ke společnému dobrodružství.

Lakšmí – lotosová bohyně hojnosti

Pouze hojnost přitahuje další hojnost. Vnitřní bohatství k sobě poutá také plnost, prosperitu a vnější hmotnou realizaci štěstí. Štěstí je to, co je naplněné, to, co může rodit nové. Hojnost domácí partnerské pospolitosti, radosti, pevného zdraví a milosti, vše to do našeho života přináší Lakšmí. Pozvali jste ji někdy i Vy do svého příbytku, do své duše? Lakšmí patří mezi jednu z nejuctívanějších...

Celý článek

Jak vznikal příběh o Taité a proč proměňuje vše okolo

Její příběh je o velké touze. Taité je větrná žena, která si rozpomněla na své jméno, svou skutečnou podstatu. Proto jsem se ji v prosinci 2019 rozhodla přivézt do tohoto světa začala jsem její příběh natáčet v Českém rozhlase Ostrava a nebylo to vůbec snadné.

Celý článek

Příběh přeměny – Medicína Hada

„Jsem had, jsem láska, jsem zmije z hor, jsem hadem v řece.“ (Taliesin) Vstupujeme společně do mytologie hada – hrůzostrašné i láskyplné energie transformace rození a zanikání. Keltská tradice V keltské tradici byl had vnímán jako nositel léčení, přeměny a životní energie. Samotní druidové byli někdy nazýváni zmijemi („nathair“). Téměř všechny kultury, které se pojí s hadí symbolikou, hada vnímaly jako velkého léčitele,...

Celý článek

Medicína psa – cesta bdělého snění a věrnosti své vnitřní autoritě

„Jsem pes, bezmezně milující náčelník kmene svého vnitřního plamene. Provedu tě temnotou podsvětních světů, abys mohl spočinout v zemi Bohyně, kde znovu nalezneš sílu důvěřovat svému vnitřnímu hlasu a odvaze činit svá vlastní rozhodnutí.“ Keltská tradice Psa – Cú Druidové pokládali psa (Cú) za velmi důležitého ochránce a spojence, který v sobě nese významné aspekty oddanosti, vedení a léčení.  Proto mohl pes...

Celý článek

Kálí – matka těhotné prázdnoty

Přichází k nám v noci když naše tělo i mysl obklopí temnota. V tom momentě se dotkne našeho srdce a zanechá v něm hlubokou stopu. Někteří z nás jí znají, protože jim odhalila svou tvář. Jiní se s tísnivým pocitem probouzí a marně se snaží vzpomenout, zda se jim zdálo něco nádherného nebo strašlivého. Ona je obojí – nikdo před ní nezůstane neodhalen. Zuřivě...

Celý článek

Cesta do vnitřního chrámu

Všichni vědomě či nevědomě hledáme svou vlastní cestu do našeho utajeného, živého a nezkroceného vnitřního prostoru. To, co jsem se doposud o životě a sobě naučila je uvědomění, že vnitřní prostor o kterém zde vypovídám, je to nejcennější co v sobě máme, ale  není – li vyslyšen, může se také proměnit v dynamicky destruktivní sílu, která bude nevědomě určovat naše vědomé rozhodování a jednání....

Celý článek

Po čtyřech letech opět sama do Indie…

Dnes jsem opět potkala Strach. Zadíval se mi pronikavě do očí, neustoupil ani o krok a dýchl mi sípavě na čelo, které se mi ihned zalilo studeným potem. Srdce se mi rozbušilo a zuřivě na mě z nitra zaklepalo: „Uteč, uteč, rychle a daleko.“ Ale já jen zamrzla na místě, neschopna odpovědi. S široce otevřenýma očima jsem se mu dívala do těch jeho a viděla v nich odraz...

Celý článek

Nemenně v proměně: Srí lanský deník I.

17.12. 2018, Deník – Srí Lanka Kým jsem byla včera, tou už nejsem dnes. Ženou, kterou jsem se stala, jsem nikdy dříve nepotkala. Je pro mě zcela neznámá, nová, nevyzpytatelné. Kam zmizela ta nepoznaná, kterou jsem včera byla já? Je drastické akceptovat, že všichni toužíme po jakési formě “ideální neměnnosti”, ale nedokážeme si udržet vlastní vnitřní formu...

Celý článek

Ženská duše je jako píseň

Moje duše na mě občas promluví… a ve vzácných chvílích ji dovolím zpívat bez cenzury a kontroly, tak jako teď, když uslyšela harmonii svého dobrodružného žití a měla chuť otevřít své rozevláté peřeje. Pusťte si k následujícím slovům tuto píseň, protože právě díky ní to ve mě nyní promluvilo: Ženská duše je jako píseň, která potřebuje cítit melodii vášně a až poté...

Celý článek

Sebe zalíbení v zrcadlech vlastních příběhů

Slunovratová energie ve mě opět rozvířila nutkání ptát se sebe sama, proč neustále hledám vnější podporu, abych si mohla dovolit být tím, čím se sama cítím být. Není to absurdní? Lidé jsou tak prazvláštní bytosti. Zcela nepopiratelně existujeme, zde na zemi v těle. Dýcháme, přijímáme a vylučujeme potravu, sníme a neustále, neustále nad něčím přemítáme. Stále se toužíme někým...

Celý článek